Meno pani Štorovej sa nielen v Českej republike neoddeliteľne spája s pojmom Age Managementu. Ako vedúca projektu AIVD ČR „Stratégie Age Managementu v ČR“ sa jej podarilo získať ocenenie „Národní cena kvality“, ktorá bola udelená za prenos jedinečnej fínskej metodiky konceptu pracovní schopnosti, nástrojů age managementu a nástroje na merania pracovných schopnosti (Work Ability Index) do Českej republiky. Ako predsedkyni občianského zruženia Age Management o.s. sa jej podarilo úspešne zapojiť odborníkov z popredných českých univerzít, štátnej správy i súkromných spoločností do projektu rozvoja Age Managementu.
Kedy a kde sa začala cesta Age Managementu z Fínska do Českej republiky?
Naše cesta má velmi úzkou spojitost se Slovenskem, konkrétně s publikací prof. Ilmarinena „Ako si predĺžiť aktívny život. Starnutie a kvalita pracovného života v Európskej únii“, které vydalo nakladatelství Príroda v roce 2008. Právě tato kniha iniciovala naše jednání s profesorem Ilmarinenem a Finským institutem pracovního zdraví se sídlem v Helsinkách o možnostech přenosu metod age managementu do ČR v rámci mezinárodního projektu realizovaného prostřednictvím ESF. Již v této době jsme si uvědomili, že problematika stárnoucích zaměstnanců a zejména uplatnění osob ve věku nad 50 let na trhu práce, se stává poměrně velkým problémem, který je potřeba řešit novými nástroji. K realizaci jsme si proto přizvali i významné české odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci a experty úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Brně. Realizátorem projektu se stala Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s., která svojí činností pokrývá celou ČR, zabezpečila i poměrně rychlé rozšíření nových metod po celé ČR a podařilo se jí metody age managementu začlenit i do Národního akčního plánu přípravy na pozitivní stárnutí na období 2013-2017, který zpracovalo MPSV.
Prečo práve Age Management? Aké je jeho základné posolstvo?
Populace v České republice velmi výrazně stárně a v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu je potřeba hledat nové možnosti jak zaměstnávat starší pracovníky. Tyto možnosti nabízí právě age management, tedy způsob, který zohledňuje personální řízení s ohledem na věk, ale současně s přihlíží i ke schopnostem, ale také k potenciálu jednotlivých pracovníků. A i když je nejvíce spojován se stárnoucími pracovníky, koncept age managemntu je široký a pokrývá všechny věkové skupiny na pracovišti. Zahrnuje tedy i problematiku absolventů, rodičů s malými dětmi, příslušníků tzv. „sendvičové“ generace (osob, které pečují o své stárnoucí rodiče, ale i o své nezaopatřené děti a dostávají se tedy do konfliktu rolí pracovního a rodinného života) a samozřejmě také stárnoucích zaměstnanců, zahrnuje tedy všechny generace na pracovišti.
Jeho základní poselství zní poměrně jasně – využijte silné stránky jednotlivých generací, nediskriminujte zaměstnace vůči jejich věku, vytvářením věkově diverzifikovaných týmů můžete dosáhnout vysoké konkurenceschopnosti a současně podpoříte mezigenerační spolupráci, která je nejúčinnějším nástrojem prevence věkové diskriminace.
Čo by malo presvedčiť zaintersovaných, aby implementovali Age Management na Slovensku?
Naléhavost řešení problematiky je zřejmá – nepříznivý demografický vývoj v EU, v ČR i na Slovensku, nízké počty narozených dětí a současně zvyšující se průměrný věk dožití obyvatel, vytvářejí už nyní a v budoucnosti budou ještě více, vytvářet problematickou situaci na trhu práce. Budou-li si chtít zaměstnavatelé udržet svoji kokurensechopnost, tak se budou muset mnohem vice orinentovat na zaměstnávání starších pracovníků. V souvislosti s prodlužovanáním věku odchodu do důchodu nelze pohlížet na zaměstnance ve věku nad 50 let jako na neperspektivní, právě naopak, tito lidé mají před sebou ještě velkou část pracovního života. Je tedy nezbytné směřovat aktivity do vytváření takových podmínek, které podpoří jejich pracovní schopnost – tedy zejména do oblasti zdraví, ale i do vzdělávání, motivace a vytváření vhodných podmínek na pracovišti. A v těchto aktivitách mohou výrazně napomoci právě nástroje age managementu. Předpokladem k úspěchu je ale spolupráce na všech úrovních, jak na úrovni společnosti (zejména legislativními nástroji), na úrovni jednotlivých firem (s důrazem na sociální odpovědnost), ale i na úrovni jednotlivců (zejména podporou své pracovní schopnosti). Klíčem k budoucnosti je tedy sociálně odpovědné chování na všech těchto úrovních.
Môže Age Management predstavovať nástroj na zmenu postoja k stárnutiu?
Změny postojů představují běh na dlouhou trať a změny postojů k věku ve společnostech, které preferují kult mládí, budou obtížné. Nicméně nemůžeme si dovolit se o změny nepokusit, protože demografický vývoj, který nás čeká, je s největší pravděpodobností nezvratný. Nástroje age managementu mohou výrazně napomoci, jedná se zejména o změnu postojů k věku samotnému. Přetrvávající stereotypy v našich hlavách bychom měli minimálně přehodnotit ve smyslu, že žádní dva lidé nestárnou stejným způsobem, máme „vyhořelé“ čtyřicátníky, ale i energií překypující osoby nad šedesát let. Vždy bychom tedy měli člověka posuzovat individuálně a nikoliv optikou jeho kalendářního věku. Dnešní (a budoucí) padesátníci jsou ve zcela jiné zdravotní kondici než předcházející generace, jsou aktivnější a jedná se tedy o generaci, s kterou je potřeba výrazně počítat – v pracovním i ve společenském životě.
Age Management a reč čísel?
Aplikace nástrojů age managementu je dloudodobá záležitost a nelze předpokládat okamžité ekonomické efekty. Nicméně zkušenosti z ostatních evropských zemí ukazují, že se investice do stárnoucích zaměstnanců se vyplácejí, zejména v nižší fluktuaci a tím snížením nákladů na zaškolování nových pracovníků a také v udržení know-how a tzv. tacitních (skrytých) znalostí v organizaci, v případě, že je vhodně nastaven mentoring a mezigenerační spolupráce. Důležité je také si uvědomit, že nestárnou pouze zaměstnanci, ale stárnou také zákazníci a firmám se tedy otvírá prostor pro uplatnění výrobků a služeb v rámci tzv. „stříbrné ekonomiky“…
Významým nástrojem, který může napomoci zaměstnancům i zaměstnavatelům je nástroj na měření praconí schopnosti – Work Ability Index. Jedná se o poměrně jednoduchý dotazník, který číselně vyjádří pracovní schopnost jednotlivce a identifikuje oblasti, které lze vhodnými opatřeními posilovat. Zaměstnavateli pak mohou sumarizované výsledky měření přinést důležité informace o pracovní schopnosti zaměstnaců a zejména specifikovat oblasti, v kterých může na pracovišti pracovní schopnost posilovat. Může se jednat o opatření, která podporují zdraví zaměstnanců, upravují ergonomii pracoviště, organizaci práce anebo směřují do oblasti motivace, vzdělávání anebo firemní kultury. Jak ukazují dosavadní výsledky měření pracovní schopnosti v různých zemích EU, klíčovým předpokladem udržení dobré pracovní schopnosti zaměstnanců jsou mimo dobrého zdravotního stavu zejména tzv. měkké faktory na pracovišti – firemní kultura podporující stárnoucí pracovníky, postoj přímých nadřízených k této problematice, pocit pohody při práci, tedy spokojenost zaměstnace při práci. Jako nezbytným předpokladem pro úspěšnou aplikaci nástrojů age managementu je tedy vzdělávání manažerů na všech úrovních. V každém případě se jedná o dlouhou cestu, která nás čeká s ohledem na udržitelný rozvoj společnosti pro nás, naše děti i naše vnuky…
ĎAKUJEME ZA ROZHOVOR
Vybrané publikácie
• CIMBÁLNÍKOVÁ, L., FUKAN, J., JOKEŠOVÁ, R., LAZAROVÁ, B., NOVOTNÝ, P., PALÁN, Z., RABUŠICOVÁ, M., RAJMONOVÁ, M., REHÁKOVÁ, L., ŠTOROVÁ, I.: Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+.“ Metodická .príručka Praha: AIVD ČR, ISBN 978-80-904531-5-9
• ŠTOROVÁ, I., FUKAN, J.: Zaměstnanec a věk.”Informačná brožúra. Praha: ASO ČR, 2012, ISBN: 978-80-87137-35-2
• ŠTOROVÁ, I.: Age management a jeho uplatnění v podnikání. Študijné texty. Projekt OP LZZ CZ.1.04/3.4.04/88.00345, Asistenční centrum pro podporu podnikání žen, ČMAPM Olomouc, 2013
